Minulý zápasPříští zápas
Domácí
PLZ
Hosté
ZLN
neděle 26.11.2017, 16:30
26. kolo
Domácí
ZLN
Hosté
CHO
středa 29.11.2017, 17:30
25. kolo

Tabulka
V P SK B
1. PLZ 14 4 4 2 88:51 54
2. HKR 13 4 2 6 65:42 49
3. TRI 13 3 2 8 73:61 47
4. BNO 10 3 6 6 77:61 42
5. VIT 10 2 4 9 73:66 38
6. OLO 8 4 5 7 59:61 37
7. SPA 9 2 3 10 60:65 34
8. LIB 8 4 1 11 55:74 33
9. MBO 8 2 4 10 55:58 32
10. PCE 7 4 2 11 59:70 31
11. ZLN 6 5 3 10 55:67 31
12. LIT 7 4 2 12 53:67 31
13. CHO 6 3 6 9 60:70 30
14. JIH 5 3 3 13 49:68 24
Narozeniny
carlos [25. 11. - 33 let]
Javi [25. 11. - 16 let]
Kost [25. 11. - 48 let]
Svátky
Continental Zlín [Kateřina]
Gaga [Kateřina]
hnilda3 [Kateřina]
Kacenka [Kateřina]
Kača [Kateřina]
Kačena [Kateřina]
Kači [Kateřina]
Kačka [Kateřina]
Kačul [Kateřina]
Katch [Kateřina]
Katka [Kateřina]
Katty [Kateřina]
Katynka [Kateřina]
Kašpi [Kateřina]
Ketska [Kateřina]
Laila [Kateřina]
Lela [Kateřina]
Pájina mamka [Kateřina]
Rachnička [Kateřina]
semishka [Kateřina]

TOPlist
počítáno od 29.12.2006


naše ikonka
HFC Zlín - fanclub zlínského hokejového klubu
partnerské weby
Ševcovský deník - www.daan.estranky.cz
sport365.cz
Shoemakers Zlín - shoemakers.cz

zlínští hokejisté a server www.hfczlin.cz podporují

Podpořte dobrou věc

Máte to doma, je to pěkné, ale nevíte, co s tím? Staňte se Dobrodějem!
Dobročinný obchod



Legendární Dáán | před 11 lety | ... Výjezdy

Přehled předchozího děje: S dnešním rozhodčím je problém, on je to totiž Švéd, pan Andersson, takže mu případné nadávky budou připadat jako pochvala. Nemáme na něj příjemné vzpomínky (máme vůbec na nějakého rozhodčího příjemné vzpomínky? :-), tuším, že nám doma pískal ten památný zápas se Vsetínem, kde se strhla ta legendární bitka při podávání rukou a on pak rozdal asi milión trestných minut.

DVOUDENNÍ SMRŠŤ V LIBERCI, část druhá

aneb

CESTA ZA DOBYTÍM TYGŘÍ KLECE


A co bylo dál?

Ještě jsem zapomněl velmi důležitou věc: zčistajasna si totiž povšimneme, že v jednom z místních skyboxů se na nás shora usmívá a teď se podržte - Alťák! Okamžitě spouštíme pozdravné "AL-CA-TRUST!", začež nám Alťák s úsměvem pokyne, jako monarcha z pavlače královského hradu. No jo, no, Ičo je Ičo, ale Alťák je prostě Alťák! Taky to pořád nemůžu vydýchat, jako jsem nemohl vydýchat odchod Čavara nebo Hudyho. No nic, vraťme se do reálu, pozdravíme se z domácím kotlem (že vás to taky hřeje u srdce, když vám domácí odpovídají na pozdrav?) a už jen jedeme Ševci, jedeme! A tak jsme se rozjeli. Vzduchem pluje hotové mračno žlutých a modrých balónků a do toho zní hodně hlasité "Pojď-me Šev-ci dá-me góóól!", což ovšem domácí kotel hravě přehluší svým "LI-BE-REC!!!, ale sotva se přidají všechny naše bubny, je to takový rachot, až z toho poskakuje střecha Tipsport Arény. No mazec, to je aspoň atmoška!

A pak se ozve první domácí JÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!, když se vhazovalo u nás a nějaký Liberečák odpálil bez přípravy puk z bully přímo na Iča. Hned z protiútoku ale vystartoval Lukáš Galvas a prásk! Mladý Filip Šindelář - tedy ten který měl tenkrát u nás na Čajkárně ty dva šílené zákroky u tyčky - se jenom přikrčil, jak mu ten puk proletěl kolem masky. Přeřadíme na trojku a zrychlíme skandování i bubnování. A pak lahůdka: Keson si všiml, že se za červenou lajnou poflakuje nehlídaný Pavel Kašpařík, hodil mu to přes dvě čáry, Pavel vystartoval, liberečtí beci vykulili oči a pustili se za ním jak nazgúlové, ale to už Šindelář povyjel z kasy, trochu moc, takže si ho Pavel vychutnal blafákem a...

GÓÓÓÓÓÓÓÓÓL!!!

Tak to je paráda, sekec mazec! Náš kotel je na nohou (no, on ostatně byl celou dobu, jelikož až na vzácné výjimky nikdo nesedí), tančíme divoký habešský válečnický tanec, chorály zní vzduchem, Ševci vedou v Liberci 1:0! A to ještě nebylo všechno, chvíli poté ujel Rachna s Kubišem a nebýt tam Šindy, už to bylo 2:0. Škoda, škoda! V tu chvíli jsme měli domácí na lopatě, nijak zvlášť se nevylučovalo, neprasilo, hokej nahoru-dolů, tak jak to má být. Převahu oslavíme SafriDuem, a držíme pěstičky, aby to dneska konečně dobře dopadlo. Jenže ono to jaksi nezafungovalo. Zase bully, ale tentokrát to domácím vyšlo, protože vypálili jen takovou navštívenku... která ovšem šokujícím způsobem zapadla do Ičovy kasy! Panebože!
A tentokrát vybuchne radostí domácí kotel, ztemnělou halou burácí oslavy, no to je průser jak Brno. Ale co, jenom vyrovnali. Jenže pak hrajeme v oslabení a domácí si z Iča udělali cvičný terč. Naštěstí jim to tam nespadlo, třebaže si Ičo pořádně zachytal a tak oplatil domácím podobnými zákroky, jako u nás Šindy.

O pauze se jdu projít po hale. Čekám, že se v dětském koutku zase objeví někdo z našich a nemýlím se. Tentokrát je to ovšem Kiki a ta tam rozhodně nemíní vytuhnout, jako loni Dáreček. Kiki si tam totiž hraje na paní učitelku a diriguje hrátky malých Tygříků a Tygřic. Na žvanec nemám chuť, vracím se do svého sektoru a společně s Jardou se pokusíme nějak stabilizovat ten trojbuben, který mi v průběhu první třetiny spadl ještě asi tak 4x. A povedlo se, jdeme do druhé třetiny.

Tam se hodně dlouho nic nedělo, občas vykoukl Alťák, občas se vylučovalo, a sudí nasadil švédský metr. Tak například vyloučil Melenu s Podkonickým (to si nejsem jistý, když tak mě opravte), kteří se do sebe jen zaklesli a spadli. A ono těch zajímavých vyloučení na obou stranách přibývá. Vzruch do našich řad přinesl až náš oblíbenec, který po angažmá na Slávce přešel k bílým Tygrům, ano, správně, Boris "Picza" Žabka, kterého si po jeho nepovedené střele pěkně vychutnáme. Jenže po chvíli si domácí pro změnu vychutnali nás. Bomba z ideálního fleku před brankou a najednou prohráváme 1:2! Šest a půl tisíce diváků zařvalo nadšením a Tipsport Aréna málem spadla. Tak co teď?

Ho-ši bo-jo-vat!

Role se opět mění, tentokrát si hrajeme na ostřelovače my. A jak to dopadlo?

GÓÓÓÓÓÓÓÓÓL!!!

Pééé-tr Leš-ka!!!

Tak to je nářez, začíná se zas pěkně od začátku! To by se mělo využít! Jenže jsme toho nevyužili my, ale Tygři a tak šílený gól, to jste v životě neviděli. Ten Liberečák vypadal, jakoby chtěl zahrát fotbalové nůžky, ještě si otočil hokejku na bekhend a stejně to dal! Gól do šatny, já se poseru, to snad není pravda! A myslíte, že to skončilo? O pár vteřin později zase závar před naší kasou, puk se odrazí od vysoké hole nebo od ruky a je tam další gól! Ovšem Ičo gestikuluje a reklamuje nějaký renonc, sudí kupodivu přitakává a jede se poradit s videorozhodčím. Ale! Tak to asi nebylo tak jednoznačné. Rozprava sudího s brankovým trvá neskutečně dlouho, fakt jsem tak dlouhé posuzování ještě neviděl. Dohadujeme se, zda je spornou příčinou vysoká hůl nebo co, děláme si legraci, že brankový neumí anglicky a musel si donést do budky slovník, naslouchaje přitom americké angličtině se švédským přízvukem.

Nyní máte, naši milí čtenáři, zcela unikátní příležitost shlédnout autentický audiovizuální záznam této situace, který je z důvodu mizerné kvality odposlechu příslušného telefonního rozhovoru mezi sudím Anderssonem a libereckým videorozhodčím opatřen titulky. Případně klikněte zde.

Vsadil bych kilo, že to tak bylo...

No, máme z toho srandu, ale je v nás malá dušička, protože jestli to uzná, jsou to dva góly do šatny během půl minuty a ještě po takové haluzi, to by položilo i vola. To kilo bych tedy vyhrál, ale radost z toho nemám, protože po deseti minutách rozpravy vyjel Andersson z budky časoměřičů a nekompromisně branku uznal! Tak to je konec...

Druhá přestávka se nese ve znamení narozeninových oslav, kdy se přímo na led dostaví nejmladší, čerstvě pětiletý oslavenec a dostává dárek v podobě XXS dresu Bílých Tygrů přímo před zraky aplaudující Tipsport Arény! Tak to je mazec, akorát že velikost takové pocty tomu malému nejspíš dojde až za pár let.

A je tu třetí třetina. V ní si Tygři pohrávali s Medvědem přesně podle reálných fyzických dispozic obou zmiňovaných šelem. Střílelo se tu na Iča jak na pláži v Normandii ve čtyřiačtyřicátém, střely se hromadí a nabývají, až se z domácích ochozů ozývá vítězoslavné: "Dej-te jim bůra!!!" To pohříchu Tygři nevyslyšeli, ačkoliv šancí na to měli dost a tak nám dojem z výborného zápasu s nešťastným koncem kazí kdo jiný než zase sudí, který si vylučuje koho chce, kdy chce, zač chce a na jak dlouho se mu zlíbí. Vrcholem trapnosti je podražení, kterého se sice dopustí náš hráč, ale ven jde za krosček, i když má hůl pomalu za zády! Ono by to chtělo kontaktní gól, ale ta oslabení! I domácí kroutí hlavou nad některými výroky sudího a nás každé jeho zapísknutí popíchne k nepříčetnosti. Chtělo by to něco na něj pěkně jadrně zařvat, ale co, když je to Švéd? Znám sice několik peprných švédských nadávek, ale "Arshålet!", "Djävala klackkuk!" ani "Domarn äre mytad!" by se nejspíš nechytily, tak zkouším rozeřvat jediné, co se v téhle situaci asi dá:

SVERIGE!!! SVERIGE!!!

jakože si plně uvědomujeme národnost onoho lumpa v pruhovaném a dáváme mu to tímto sežrat. Příliš pozdě si uvědomuji, že existuje ještě Kys mej röve!, což je - jak mi kdysi potvrdili fanoušci VHC Västerås - jimi hojně využívaný sprostý pokřik na rozhodčího.

Ale i tak domácí nechápou, protože žlutomodrý kotel jim tam začne najednou skandovat jakési SVERIJE... ono to má jistou symboliku, protože chceme upoutat pozornost pana rozhodčího, aby si povšiml barvy našich dresů, srovnal je s národními barvami SVERIGE... a aby podle toho taky už konečně začal kurva pískat!!!!! Asi nám nerozuměl nebo to nepochopil, prostě tu najednou byla 17. minuta III.třetiny a to už bylo zlé. Když nedáš kontaktního góla do 17. minuty, už moc nemůžeš počítat s vítězstvím. V domácích ochozech se slaví, vlna se vlní, přidáváme se k ní, ale naděje se čím dál tím víc rozplývá. A tak si závěr užíváme s vědomím že dnes holt zase nic. Velmi symbolickým se pak jeví pokřik Máme rádi Švédky a to nejen kvůli Švédkám, nýbrž především kvůli verši "Holky vod Ještědu", jelikož Ještěd je odsud na dostřel z děla.

A je to tady, je dobojováno, liberecká klec zůstala opět nedobyta. Domácí jásají a slaví, my truchlíme a zdravíme naše borce, kteří nám děkují, tleskají a odjíždějí do šaten, aby přenechali arénu Tygrům. Domácí kotel nás ještě jednou pozdraví, my zase je a pak moderátor naposledy vyvolá domácí miláčky z šatny, tentokrát bez dresů, kteří hecují rozjásanou Arénu. Tohle u nás chybí, ale uvidíme za pár let, zda to domácím také nezevšední. Čekáme, až se hala vyprázdní, přijímáme uznalá slova chvály od domácích bubeníků, kteří se přišli podívat na ten náš ansámbl, maskoti v tygřích převlecích si s námi plácají přes plexisklo, ale my je příliš nevnímáme, protože ze skyboxu opět vykoukl Alťák.

Odcházíme ven a rozdrolíme se na několik skupinek. Každý z nás má nyní individuální program. Já si zajdu s Dáánem a Ondruchovic rodinkou za našimi hokejisty, ale opět, tak jako loni, narazíme na nekompromisní ochranku, která nás nehodlá za nimi pustit, abychom je třeba nezmlátili. Ochranka je nekompromisní, avšak rozhodně ne zkušená a už vůbec ne zletilá. Minimálně polovina z těch přibližně deseti oranžovozelených antireflexních vest ukrývala týpky, jimž rozhodně nebylo ještě ani 18 a jestli těm dvěma nejmenším bylo 15, tak to bych se i hádal. Výmluvným důkazem budiž scéna, kdy měl jeden přímo dětinskou radost ze zapůjčené vysílačky. Jako protipól budiž uveden jeden poněkud slušně navátý zlínský fanoušek v důchodovém věku, který se tam kolem nás neustále motá, co mu jen rovnováha dovolí a tak mu Davedax doporučí ProEnzi a já zase FastumGel. Děda se totiž zase chtěl vrátit do mládí. Svým kymácením málem ohrozil Dáánovo plánované interview s Markem Melenovským, ale to se přes veškerá sekuriťácká i jiná úskalí stejně uskuteční.

A jelikož se Davedax nemůže dočkat pařby na PS2, vracíme se všichni společně na hotel (na ubytovnu). Je třeba podotknout, že i Davedax mívá skvělé hlášky. Například při rozpravě o škole Davedax jen tak mezi řečí prohlásí:

"V naší škole začalo hořet, jenom tak light...!"

čímž mě s Dáánem naprosto dostane.

Pak se nějak bavíme o Rumunsku, já dávám k dobru tu příhodu z přerovského nádražního bufetu U přejetého psa, kam se zatoulala zcela dezorientovaná česky nemluvící Američanka, seděla tam zoufale u stolu, obklíčena čtveřicí Romů, kteří jí sice nerozuměli ani slovo, ale z jejího vyděšeného výrazu měli ohromnou psinu. Pak z ní vylezlo, že si popletla vlaky, že měla jet do nějaké charity v Rumunsku a místo toho zkejsla v Přerově. No malovala si vzdušné zámky, jako každá Američanka, tak jsem jí šetrně sdělil, že tento zážitek v Přerově bude proti Rumunsku pouhá selanka. Davedax zčistajasna poznamená:

"Já mám kamoša, on je z Rumunska a jmenuje se Robin Téleke!"

Okamžitě propukám v hysterický smích a válím se v křečích na podlaze. Téleke! Pamatujete na legendární český film Tajemný hrad v Karpatech? Jakpak se jmenoval onen slavný hrabě tenorista? Ano, Felix Téleke!

"Promiňte, že jsem se dosud nepředstavil."
"Myslím, že mám tu čest s panem Robertem Gorzem z Gorzeny."
"A já s panem Tölököm z Téleke."
"Prosím, s Télekem z Tölökö a nikoliv s Tölököm z Téleke!"


Nic no, zašli jsme do 444ky pro bágl, zapojili jsme PS2 do prťavé TV, co měly Ondruchovic ratolesti v pokoji a zkusili zahrát NHL07, že bychom si spravili chuť po tom nešťastném zápase... Třikrát jsme hráli LIB - ZLN a třikrát Liberec vyhrál! No, to fakt potěší, teda. Aspoň že nám nahoru donesli senzační pizzu Hawaii, kterou jsme si spravili chuť už doopravdy.

Tou dobou jsou Dáán spolu s Ešli a p_z zalezlí v nějaké hospodě kdesi v areálu Tipsport Arény a tam s již opojeným Radkem debatují, jak se dostat k nim, jelikož Játro Tuning Team vyrazil i s doprovodem do víru velkoměsta. Na taxíka nechce nikdo přistoupit, ale pak Dáán přehodnotí svá stanoviska a že tedy pojede, ať je o čem psát. Po chvíli se Dáán opět shání po členech Játro Tuning Teamu, volá tedy Radečkovi a ptá se ho, kde jsou... Podle zmatených a nametených zvuků z telefonu bylo slyšet, že jsou snad někde v MHD, ale to už byli v tu chvíli až v Zanzibaru a hulákali tam naše pokřiky.

Na vysvětlenou, Zanzibar jest bar s diskotékou na jednom konci Liberce a podobnost s jistým ostrovem u afrického kontinentu je čistě náhodná. Radeček sděluje, že jsou někde v Pavlovicích v Zanzibaru. Dáán jde tedy s Ešli a p_z na hotel a tam se na recepci ptá, kdeže jsou Pavlovice a nějaká diskotéka, přičemž mu vypadl z hlavy dosti podstatný název "Zanzibar". Recepční má přehled a ví o jediném možném takovém podniku v Pavlovicích. Ukazuje jej tedy na mapě a tu přichází moje maličkost.

Po krátké domluvě je rozhodnuto, že se za HFC pojedeme podívat, voláme tedy taxi, já si ještě odskočím na pokoj, vrátím se ve chvíli, kdy už taxi stojí před hotelem (snad nemuseli čekat dlouho) a vyrážíme do Pavlovic. Tam nás taxikář vysype před jedním pochybným podnikem co vypadá jako - a nakonec skutečně i je - hospoda a po naší reklamaci nás nasměruje do skutečné diskotéky hned za hospodou. Tam nám u vchodu jedna slečna vrazí do ruky nějaké reklamní letáky poté, co ji jiná slečna u kasy upozorní slovy:

"Těmhle to dej!"

My se však pouze otočíme na patníku, jelikož uvnitř není nikdo z našich a hledáme pana taxikáře, který právě přichází. Snažíme se opět spojit z hardcore bandou a daří se nám to. Radeček sděluje název podniku, my poděkujeme a zadáme drožkaři novou maršrútu: směr Zanzibar.

"No to ste mi chlapi měli říct hnéd, sme před chvíli vezli tak pětadvacet lidí, co byli v těch vašich dresech!"

I ty filuto, ty jsi to věděl už dávno, kam máme namířeno, ale takhle jsi vydělal o 150 korun víc! No, hádat se nemá smysl, vyrážíme na opačný konec Liberce a tentokrát jsme tam správně. Vlezeme dovnitř, kde je zábava již v plném proudu. Domácí návštěvníci se krčí v koutku a u stolů, zatímco parket zcela ovládá HFC, ať již v dresech nebo bez. Ve chvíli, kdy přicházíme, pouští DJ právě nějakou skladbu na přání, tuším to bylo Kačerovi k narozeninám, ale možná taky ne. Rozhodně to mezi HFC způsobí menší pozdvižení a radostné halekání, načež se všichni urvou z řetězu a paří jako o život. V rukou se třímají flašky, sklenice, dokonce i klubové šály a to nejen HC Hamé, ale třeba i Dukla Trenčín! Všechno dokumentují, včetně geniálního loga onoho podniku i s bohyní neřesti sedící obkročmo na hlavě démona. Mazec.

Následuje Colorado" od Kabátů, píseň, jejíž refrén řve celý sál. Pak Elán a "Sestrička z Kramárov", kdy padnou i poslední zábrany. Připadá mi, jako by se někteří členové HFC řídili oním ústředním heslem Já chci být jen homosexuál!", protože někteří jedinci spolu skotačí na parketu jako rotný Maňas se svým věrným tankem T-34 a od lehce erotického laškování pomalu přecházejí až k tvrdě pornografickým scénám. Že nedošlo ke skandálu, za to můžeme vděčit panu DJovi, který postřehne přehnaně nadrženou náladu v sále a pustí do éteru trochu valia, protože ke všeobecnému překvapení nyní následuje ústřední skladba ze seriálu "Sanitka", která ono divoké křepčení poněkud zmírní.

Ovšem potom následuje jeden Goťák za druhým a vrcholem všeho je "Lady Karneval", kdy už to nevydržím, stoupnu si na vyvýšeninu u zdi a fotím, co se dá. Kdyby jmenovaný Kája Gott v tu chvíli vešel do Zanzibaru, určitě by byl vytřeštil oči a se svým typickým nevěřícným úsměvem by zakroutil hlavou:

"Tak něco takovýho jsem neviděl ani v Las Vegas!"

Načež by pro změnu vykulil oči třeba Radeček a zařval by na celou tančírnu:

"Zdar Kájo! Pojď sa ožrat!!!"

A nebohý Kája by byl nucen prchnout i s ochrankou, protože jinak by je HFC všechny totálně zničila přívalem alkoholu a bylo by po Slavíkovi. DJ pak začne pouštět čím dál slabší hitovky, takže se přesuneme ke stolům o patro výš, kde je nahuleno jak v obyčejné putyce, ale snáším to statečně. I tady je veselo, třebaže se jen sedí u stolu. Někteří navazují družbu s místními hokejovými fanoušky a je tak nějak fajn, že se nás tu nikdo nemusí bát, třebaže jsme až na výjimky nalití jako slívy, protože jsme tady v těžké přesile. Zdravím se se všemi, se kterými jsem se zde dosud nepotkal a tu mne upoutá Čibesovo geniální tričko: na černém podkladu má bílou barvou vyvedenu krásně tvarovanou mařenu, po obou stranách vedle ní vesele se šklebící postavičky ze známého animovaného seriálu, každá radostně třímá jointa v ruce a pod tím text "BOLEK & LOLEK IN AMSTERDAM" :-)

Dole je opět nějaký rozruch, tak se zajdu podívat. Marťuli tam právě dávají hobla, protože se neprozřetelně prořekla, že slaví devatenáctiny. Také to zdokumentuji a vsadím se, že Kačer dostal svého osmnáctinového hobla hned za dveřmi, jenže to jsme už prošvihli.

Nahoře se zas pro změnu tančí na stole. No, tančí... spíš vyvádí. More, Notorek, Radeček, Řidič... nálada je fantastická, Řidič chce Radečkovi zout boty (už si asi nikdo nevzpomene proč) a tak si Radeček provokativně zouvá své mokasíny sám a všem přítomným je triumfálně ukazuje. Pak dojde ke zlatému hřebu večera, tedy k soutěži v jazykolamech, kdy proti sobě nastupují dva týmy: Radeček, Řidič, Deffy a Timur versus Verunkaaa a Marťulka. Dívky začínají:

"Kakala-Anička-na-vět-vičce, hovín-ko-jak-taštič-ku,
Škrába-la-se-na-prde-ličce-a-vo-lala->>Vašíč-ku!<<"


Načež chlapi oponují:

"Né, né, tak to není, srala Anča na větvi, hovno jako tašku,
Škrábala se na prdeli a volala >>Vašku!<<"


Dívky přidají na rychlosti:

"Kakala Anička na větvičce, hovínko jak taštičku,
Škrábala se na prdeličce a volala >>Vašíčku!<<"


A chlapi se urvou z řetězu:

"Néné, taktoneni, sralaAnčanavětvi, hovnojakotašku,
Škrábalase naprdeli avolala >>Vašku!<<"


přičemž si pomáhají do rytmu pěstmi jako v Holubičce ze skály.

Chlapská veršovánka je snazší, proto chlapi i přes některé ztěžklé jazyky soutěž na celé čáře vyhrají. Uspořádá se další soutěž a to ve řvaní chorálů, kdy čtyři liberečtí se svými čtyřmi chorály naprosto nemají šanci proti přehršli našich, protože to si vždycky jeden vzpomene a zařve konkrétní slogan na celé patro, což se okamžitě chytá. Takto se přehuláká úplně kompletní playlist našich chorálů (snad kromě jednoho). Dáán přitom řve tak, až mám obavy o jeho hlasivky.

Kenny při tom všem randálu spokojeně pochrupuje na lavičce. Tak sladce spící obrázek je potřeba zdrsnit nějakým vtípkem, ale než se dostaneme k "Vyletěla holubička...", tak se Kenny probudí.

Dole opět propuká lehce erotická zábava. More tančí s John.nym kolo-kolo-mlýnský, Alien má opět své karaoke, Radeček si střihne s Keksy lambadu na samé hranici dobrých mravů a potom totéž dokonce s Timurem, no je tam toho tolik, že si to člověk nemá šanci zapamatovat.

Kolem druhé hodiny ranní se však někteří probouzejí z alkoholového opojení do těžké, středně těžké až velmi těžké letargie a tak je domluveno, že budou odvezeni zpět na hotel. Jako jediný střízlivý a zároveň jediný, který si pamatuje adresu, jsem automaticky nominován na navigátora drožky, takže se naše suita přesune k provizornímu domovu a tam se postupně rozejdeme do svých pokojů. Zábava v Zanzibaru však ještě nekončí a protáhne se až do bílého rána, kdy někteří přišli domů po svých, jiní po čtyřech, další byli přivezeni, jiní přineseni a nejhorší případy přespaly pod širákem.

Ovšem nás ještě čeká další kratochvíle, aquapark Babylon s budíčkem v devět ráno, což bude pro jisté jedince velmi nelidské.




Přečteno: 6509x (naposledy 25.11.2017, 12:05) | Komentářů: 5


Komentáře k článku (5)


čibes: totok(26.11.2006)
Škyt.....

jambo: kája gott(24.11.2006)
má náhodů hokejisty moc rád - třeba když potká kometu:))

http://www.kometabrno.estranky.cz/fotoalbum/kometa---vyjezdy-/ostrava---kometa-18_11_2006

Dáán: supermega...(24.11.2006)
Řezno já už nevím, jakými slovy ti mám ohodnotit články. Takže to zkusím prostě a jednoduše! Supermagaturbobožskýgigagalaktický článek. :-) S tou nahrávkou...neříkal jsem ti to? :-) Supr!

ramisek: supr(23.11.2006)
fakt mazets clanek..taky souhlasim ze to mohlo byt v kuse:))jinak hosi dekujem..:))

martyletec: snad jeste lepsi nez prvni(23.11.2006)
tyjo tak ti nazghulove me vazne dostali... a to jsem jeste netusil jak to bude pokracovat... mazec... a to video jest tez setsakrametsky vychytane... proste opet super... a s tou knihou bych rovnez souhlasil jak je zminena ve vedlejsim clanku... ps: me cteni nedela problem takze to mohlo byt klidne pohromade... pss:taky me tesi ze jsem to stejen jako v cera cetl skoro prvni... haluz... ale pekna... ;)


Vložte váš komentář k článku

   

Pro vložení komentáře musíte být přihlášen/a!
 
   

Copyright ©2006 - 2017, | www.hfczlin.cz | info@hfczlin.cz
(generováno systémem Webgolem za 0.4257 vteřin)


Nepřihlášen/a

Login: Heslo:  
Do dalšího zápasu extraligy zbývá:
[PLZ-ZLN, 26.11.2017, 16:30]

Autobusový výjezd do Vítkovic
od: pátek 1.12.2017, 15:00
do: pátek 1.12.2017, 23:59
kapacita: 53 (volných míst: 41, přihlášených: 12)
cena: 250 Kč (z toho cesta: 50 Kč, vstupné: 200 Kč)
info: Sraz je 1.12. ve 14:45 před Zimním stadionem LČ. Plaťte ihned na účet HFC.
Nečlenové platí 299 Kč - lze i u autobusu (po přihlášení zašlete e-mail s telefonickým kontaktem na adresu rada@hfczlin.cz, jinak budete smazáni).

přihlašování: kdokoliv
Před přihlašováním se musíte zalogovat!

přihlášeni: čuřin (10), Gaga (2), Grygi (3), Kokrhel_st (11), Mára II (9), Novas (6), Olda Bár (12), Radeček (4), Spurda (7), Subarak (8), Tommy (1), wamp (5).