 ZLN |  PRO |
úterý 13.8.2024, 00:00
příprava
příprava
ZVO | ZLN |
čtvrtek 15.8.2024, 00:00
příprava
příprava
počítáno od 29.12.2006
naše ikonka
partnerské weby
zlínští hokejisté a server www.hfczlin.cz podporují
Máte to doma, je to pěkné, ale nevíte, co s tím? Staňte se Dobrodějem!
| Dáán | před 16 lety | ... Rozhovory |
|
| Tomáši, začínal jste v 7 letech pod vedenim trenéra Tomáška. Jak by jste charakterizoval tohoto úspěšného trenéra mládeže, pod nimž vyrostlo mnoho hokejistů? "Pan Tomášek mě trénoval jen chvilku. Byl to přísný trenér, ale měl krásný vztah k dětem.” Jste odchovancem Gottwaldova, kde jste úspěšně prošel všemi mládežnickými kategoriemi. Dokonce jste byl i platným členem mládežnických reprezentaci do 16, 18 a 20 let, což jsou pro hokejistu ošidná a mnohdy i rozhodující roky kariery. Připouštěl jste si, ze ten přechod k dospělým třeba nemusí vyjít? “Všechno se semlelo velmi rychle a tak jsem o tom neměl čas přemýšlet, ale přechod to byl velký především proto, že v té době nebylo obyklé že by dorostenec přešel do prvního týmu.” Z mistrovství světa juniorů do 20 let z roku 1985 ve Finsku a 1987 v ČSSR vlastníte dvě střibra a bronz z mistrovství světa do 18 let. Není vám zpětně líto, že jste to ani v jednom připadě nedotáhli až na vrchol? “Byla to pro mě velká zkušennost. Líto mě to nebylo, protože jsem věděl, že ty druhé týmy byly lepší. Naopak byla to pro mne velká motivace být ještě lepším hráčem.” Na své první utkání v dresu Gottwaldova jistě nevzpomínáte v nejlepším. Na ledě jihlavské Dukly jste dostali vyprask 7:1. Vy jste nastoupil na křidle čtvrtého útoku s Buřičem a Dobiáškem. To byly zkušenosti k nezaplacení, co říkáte? “Na to utkání v životě nezapomenu. Hrál jsem jen třetinu a zbytek roku jsem toho moc nenahrál, ale měl jsem motivaci do příštího roku, kdy mě trenér Uher dal příležitost hrát. V té době jsem pochopil, že každý hráč se potřebuje trošku vyhrát v lize dospělých, než vyzraje a získá zkušennosti, zvláště v té době, kdy nebylo moc mladých hráčů, kteří by hráli nejvyšší soutěž.” První a druhou ligovou branku jste vstřelil jako dorostenec Dominiku Haškovi. V zápase s Pardubicemi, kde jste uhráli remizu 2:2. Zkuste zapátrat v paměti a popsat, jak padly oba góly... “Jak si to tak pamatujete? Vzpomínám si na tu druhou branku, kterou jsem vstřelil po blafáku do backhandu. Byl to moc hezky pocit.” Za tehdejší Gottwaldov jste odehrál necelých pět sezon (127 zápasů-oprava pozn.aut.) V říjnu 1989, tedy měsíc před pádem komunistického režimu jste se při mezipřistání v Torontu nenápadně odpojil od olympijskeho týmu ČSSR a zpět do republiky jste se již nevrátil. Jak dlouho tohle závažné rozhodnuti ve vás zralo? “Před odjezdem jsem o tom neuvažoval. Rozhodl jsem se během pobytu v Kanadě, kde jsem byl kontaktovaný tehdejším skauty Edmontonu Oilers.” Začátky v novém prostředí musely být obtížné, navíc když jste neuspěl v kempu Edmontonu Oilers, jenž vás v roce 1985 draftoval a putoval jste na farmu Cape Breton Oilers. Nelitoval jste někdy tohoto kroku, který vás oddělil od domova? “Byly to težké chvíle. Několikrát jsem se chtěl vrátit domů, ale nakonec jsem vydržel a to ovlivnilo můj další život. Ale nikdy jsem tohoto kroku nelitoval.” V Kanadě jste vydržel tři sezony. S týmem Cape Breton Oilers jste vždy postoupili do play off, avšak pokaždé jste vypadli hned v prvním kole. Osobně jste si nevedl špatně. 181 bodů ve 210 zápasech jsou velice slušná čísla. Jaké máte tedy z této jedné životní etapy pocity? “Učil jsem se orientovat v profesionálním hokeji a učil jsem se novému jazyku a nové kultuře. Život v Severní Americe nebyl pro Evropany v té době jednoduchý.. Vůbec se to nedá srovnat s tím, co se děje nyní. Nevěděl jsem vůbec nic a musel se učit od píky. Myslim, že díky mému působení v zámoří jsem byl dokonale připraven na mou budoucí kariéru ve Finsku a později v České Republice a USA.” Po třech letech následoval návrat do Evropy. Upsal jste se HPK Hameemlina, se kterou jste v roce 1993 ziskali stříbrné medaile. Když jste podlehli ve finále TPS Turku 1:3 na zápasy. V čem zpětně vidíte příčinu toho, že jste si na krk pověsili pouze střibrný kov? “TPS Turku v čele se Saku Koivu byli prostě lepší a my jsme se stali velkým překvapením ligy. Navic náš trenér byl po prvním kole play-off suspendovaný.” V Hamemlině jste se setkal s dalším českým hokejistou Radkem Ťoupalem. Společně jste se dostali i do české reprezentace. To bylo pro vás přijemné období ve vaší pestré a bohaté kariéře, že? “To že Radek hrál se mnou mi velmi pomohlo. Bylo to nejlepší období mé hokejové kariéry. Radek mi přihrával na spoustu golů a to mi pomohlo se stát nejlepším střelcem finské ligy a dostat se na mistrovstvi světa a Olympijské hry v Lillihammeru.” Následoval přestup do klubu Lukko Raumaa posléze i do Assat Pori, kde jste dohrál sezonu 1995/96 a vrátil se zpět domů. Ne však do Zlína, nýbrž do tehdy úspěšného Vsetina. Zlínské vedení o vaše služby zájem neprojevilo? “Už si přesně nevzpomínám, jak to bylo, ale vím že Vsetín se mnou jednal delší dobu a měl velký zájem o mé služby. Bylo tam také hodně hráčů, které jsem znal a se kterými jsem někdy hrál.” Po 7 zápasové anabázi ve finském Blue Espoo jste se tentokrát opravdu vrátil domů do Zlína a absolvoval společně s týmem tažení za historickým titulem, které však skončilo ve finálové sérii s téměř neporazitelným Vsetinem 0:3 na zápasy. Jakou má pro vás ta stříbrná medaile hodnotu třeba v porovnání s jinými? “Byl to obrovský úspěch zlinského hokeje a byl jsem velmi spokojený, že jsem se mohl do Zlína vrátit úspěšně a lidé na mě mohli vzpomínat v dobrém. Je zajimavé, že jsem se do Zlína vrátil dvakrát. Poprvé jsme byli druzí a podruhé jsme vyhráli ligu. To bylo velmi krásné obdobi. Jsem rád, že jsem ukončil svou hokejovou kariéru ve Zlíně získánim mistrovského titulu.” Opět jste se rozhodl odejít do zámoří. Sezonu 1999/00 jste strávil v týmu Muskegon Fury a znovu to byla co se produktivity týká, sezona úspěšná. Z 86 bodů jste měl v průměru přesně bod na zápas (86 zápasů, 37 golů, 49 asistencí, 86 bodů) Byla třeba nižší kvalita soutěže příčinou toho, že jste rozvracel jednu obranu za druhou, jelikož není příliš obvyklé, aby i produktivní koncoví útočníci měli podobné statistiky... “Ta soutěž nebyla vůbec jednoduchá. Myslím, že žádná zámořská soutěž není jednoduchá pro evropského hráče.” Po sezoně jste opět měnil dres. Tentokrát jste tři sezony strávil u Ledových psů v Long Beach. Zkuste charakterizovat takové angažmá v nižší zámořské soutěži.... “Poznal jsem Californii, kterou jsem si oblíbil a jsem zde dodnes. Bylo to skvělé období. Formovalo se nové mužstvo a všichni táhli za jeden provaz. Později se to trošku změnilo, ale já jsem v Long Beach zůstal dodnes.” Během ročníku 2003/04 jste podepsal smlouvu do konce sezony se zlínským HC Hamé. Vy osobně jste se proto dočkal již třetího mistrovského titulu. Zkuste ty tři úspěchy porovnat? “Všechny tituly byly krásné. Ve Vsetíně byla úžasná parta a bylo to nádherné obdobi mé kariéry, které jsem mohl prožít doma v České republice. Do Zlína jsem přišel v půlce sezony a nebylo jednoduché se tak rychle do týmu adaptovat.. Myslím však, že jsem se přizpůsobil kolektivu a našel jsem způsob a svoji roli, jak pomoci týmu k mistrovskému titulu.” Jste trojnásobným šampionem ligy, vlastnite bronzovou medaili z mistrovstvi světa 1993, startoval jste na olympijskych hrách v Lillehammeru 1994. Kromě startu v NHL jste si splnil všechny hokejové sny, o nichž jste kdy snil? “Nikdy jsem neměl velké sny protože jsem nevyrůstal v prostředí, kde by kolem mne chodili skauti a říkali, jak jsem dobrý a kde všude můžu hrát. Byl jsem takový samorost a neměl jsem kolem sebe lidi, kteří by mě vedli a dali mě tu správnou radu. To mě myslim ublížilo. Myslím, že jsem mohl hrát NHL, kdybych věděl to, co ví mladí kluci o NHL a AHL dnes. Ale nelituji toho. Myslím, že jsem dosáhl víc, než bych kdy snil. Poznal jsem spoustu lidí a byl v nejrůznějších situacích, což mě nyní pomáhá, kdy trénuji tady v Los Angeles.” Během hráčské kariéry jste za 7 let strávených za mořem vystřídal tři kluby hrající nižší soutěže. Většina hráčů touží po NHL a farmu berou jako určitou degradaci svých kvalit. Vy jste však jiného názoru, že? “Je mi to líto, že jsem nehrál NHL, ale srovnal jsem se s tím. Snažím se z toho vzit to pozitivní. Život jde dal...” Vy jste byl vždycky hráč do prostoru před brankou, odkud jste střílel většinu svých branek. Schytal i rozdal jste spoustu ran, bojovnost, tvrdost i zarputilost byla vaši devizou. Tento nepříjemný herní styl jste přijal za svůj. Naučil vás tomu až kanadský herní styl, nebo jste se již v mládí prosazoval stejným způsobem? “Nikdy jsem neměl dobrou střelu. Tohle byl způsob, jak dávat branky. Tečoval jsem spoustu puků a dal jsem hodně branek z dorážek. Věděl jsem, že tímto způsobem mohu pomoci týmu. Nejspíš jsem začal takhle hrát už v Gottwaldově. Ale myslím, že mou největši předností bylo bráněni.” Několik branek jste vstřelil v posledních minutách a sekundách hry. Souvisí to nějak s vaším herním stylem, kdy na podobné okamžiky posílají trenéři zkušené a důrazné typy hráčů, nebo to považujete za obyčejnou shodu okolností? “Dal jsem gol v poslední sekundě proti Jokeritu Helsinky za který hrál Otakar Janecký. Video si mužete najít na YouTube. Dal jsem hodně branek v poslední minutě, ale myslím, že to byla otázka víry.” Po skončení kariéry v roce 2004 jste se pustil v mládežnické základně Los Angeles Kings k výchově mladých, talentovaných hokejistů. Můžete blíže specifikovat vaši naplň práce? “Trénuji od 3-9 hodin večer a víkendy mám plné tréninků a zápasů. Trénují tři týmy a snažím se vybudovat mladežnický program v Jr. Kings organizaci. Je to náročné, ale vyrůstají mě mladí hráči pod rukama, což je uspokojící pocit. Podařilo se mi dokončit studium historie a ziskal jsem bakalářský titul na Universitě v Los Angeles. Snažim se dokončit Učitelský Program a Masters Program v TESOL (Teaching English as a Second Language). Chtěl bych přivézt tým z LA do Zlína a taky tým ze Zlína do LA. Možná bychom mohli uspořádat turnaj Igora Larionova ve Zlině, jehož syna trénuji v USA. Také se potkávám s bývalými hokejisty z České republiky, kteří dělají to co já. Napřiklad Petr Klíma, který trénuje své syny v Detroitu. Navíc trénuji v hale LA Kings, takže mám možnost sledovat tréninky mnoha týmů NHL a setkávat se z různými lidmi.” Nemáte i vyšší ambice? “Určitě bych rád trénoval juniorské a seniorské týmy. Možná se jednou vrátím trénovat do Evropy.” www.daan.estranky.cz - Dáán Další videa Tomáš Kapusty Hockey camp Slaný 2007 v hlavní roli trenér Tomáš Kapusta Cape Breton Oilers - gol Tomáše Kapusty |
| |||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||
A díky za upozornění.
PS: Jen mě zaráží, že mě na to neupozornil sám Tomáš...ale to už je jedno. 
Zrovna tuto statistiku jsem hledal snad hodinu v kronikách.
| ||||||
Pro vložení komentáře musíte být přihlášen/a! | ||||||
Je dobré taková mužstva jako Hradec porážet (254x)Proč Vsetín ano a Kometa ne? (145x)Uděláme peklo? (101x)Féroví Sparťani aneb Jak to vlastně bylo (78x)Přišel čas změnit tradici? Chceme znát váš názor! (62x)Zlínský klub má nové logo (44x)SPARTA PŘIZNALA UPLÁCENÍ! MÁME DŮKAZ! (42x)
Celý zápas jsem byl klidný (04.02.2014)Oslavu na náměstí navštívilo mnoho lidí, ale někteří řvali: Ostuda! (30.04.2014)Natáhněte si play-off na plochu (02.03.2009)VYDŘENÁ VÝHRA VE WERKARÉNĚ (24.12.2009)Poslední dobou hrajeme dobré zápasy, pochvaluje si Veselý (04.03.2014)Utkání s orly opět nabídlo divokou přestřelku, tentokrát však vyzněla vítězně pro Znojmo (01.09.2015)Proti Kladnu to byl zápas na vylepšení statistik (29.10.2010)